Okno

Koukám se z okna do ulic,
nevnímám hluk otlučených okenic.
Vyčnivám mezi lidmi,jsem sama!
Neřikam nic,už radši doma.
To co bylo to už není,
zůstalo to u krásného snění.
oči teď přivírám
čekám nic nepředstírám.

Pocity co teď zakrývám,
snažím se jinými zahladit.
Nevnímat bolest v srdci kterou cítím,
před tebou ji rychle uklidím.

Duši mám oteklou od citů k tobě,
sedím tu a hořím v hořký zlobě.
Koukám se z okna na lidi,
čekám až mezi nimi budeš i ty.
Co snad srdce nikdy nezapomene na tebe,
mám snad vyskočit z toho okna abych se

dostala do nebe.